Oslava 279. výročí otevření Ladožského kanálu proběhla ku spokojenosti všech učinkujících.
Nejvíce se radoval bezdomovec poblíž kontroly 17. Dle svědectví mnoha běžců nadšeně ve svitu čelovek zdravil igelitovými mávátkami, či možná taškami. Navíc na počest otevření vodní cesty rozprašoval do okolí svůj tělový deodorant, který svými parametry předčil všechny kanály, včetně Ladožského.
Výsledky čtvtečního tréninku, měřené znalostmi odkazu díla Járy Cimrmana byly, až na některé vyjímky, velkým zklamáním.
Sněžného muže objevil Cimrman přesně 20.června odpoledne, někdy kolem roku 1895. Popis vlastností sněžného muže v časopise „Doutnák“ tehdy zapůsobil na odbornou veřejnost jako bomba. Zdrženlivější Zikmund Freud se dokonce nezdráhal použít termínu: „sexual handgranát“. Cimrman totiž zjistil, že sněžný muž je samosnubný, čili obsahuje jak ženské, tak mužské vlastnosti. Proto nemůže být nazýván jako muž. Ve své genialitě Cimrman poté vymyslel pro sněžného muže trefný název JáTy, který později Angličané zkomolili na Yeti.
Tuto odpověď věděli jen 4 opravdoví Češi a Češky : Alena Jánská, Eliška Nováčková, Jirka Šplíchal a Martin Tůma. Čest jejich znalostem !
Doprovodným programem čtvrteční oslavy byl i nočník.
Po analýze letošních výsledků jsme se v radě pořadatelů shodli na tom, že příští ročník zavedeme optické doběhové snímací zařízení. Mezi prvním Vojtou Horou a druhým Ctíbou Syslem byl totiž rozdíl pouhých 13 sekund.
3. a 4. místo si rozdělili Ondřejové : Ondra Pospíšil a o tři a půl minuty pomalejší Ondra Sysel.
Veterán Kožich – Petr Kožina (5.místo), vyprášil kožich spoustě dalších borců, tím, že se zařadil do elity těch, co sebrali všechny kontroly v limitu. Jirka Šplíchal (7.místo) se šikovně vyšvihnul o pár pozic tím, že si překročení limitu 90 minut chytře vykompenzoval 4 minutovým bonusem za správnou odpověď. Pokud by doběhl o pouhé 2 sekundy dřív, porazil by i Marka Blahutu (6. místo).
Dámy si rozdělily bednu v následujícím pořadí: Jana Rejmonová, Simona Karochová a legenda orientačního běhu Magdička Horová.
Nejodhodlanějšími bludiči se stali Honza Štykar a Zdeněk Sedláček, kteří se ve čvrtek vrátili z nudného 5 týdenního pobytu v nepálských Himalájích. Jak sami tvrdili, už to tam nemohli vydržet. Ve dvě odpoledne sedli na Ruzyňském letišti a v sedum večer už smýčili Ďablický háj. Zdeňkův slabý výsledek vysvětluje nepříliš kvalitní večeře v Káthmándů, jíž se ani natřikrát nemohl v ďáblickém lese zbavit, což dosvědčil kupkami dokreslenými do mapy.
Dík patří opět sehrané partičce organizátorů. Výpočetní středisko obsluhovala děvčata: Hanka s Petrou. Nad správností ražení kontrol do průkazky na vás v altánku sokolým okem dosíral Jirka. Skvělé cyklomapy Prahy zajistil Tomáš Prousek.
Z řítícíhose centra vás zdraví
Hynek
Protokol :
78 dokončivších bludičů a bludiček
7 borců vše v limitu
1 zvrtlý kotník
4 organizátoři
54 panáků
Počasí :
během závodu 18:00-22:00: klidno, sucho, teplo
sběr kontrol 23:00-23:30: začínám sbírat, trochu prší, ale nejsem měkkoň
23:30-00:00: proudy vody, ale přece tam ty kleště nenechám
00:30: zdrhám do altánku, crčí ze mě voda
00:45: zima, vlci, furt leje, není čas ptát se kdo je kdo
00:45-1:15: další sběr v deštném pralese
1:15: poslední kontroly v igelitce, bezdomovec u 17ky hlasitě chrápe, až se hustník otřásá
1:30: konečně doma
1:31 a dál celý pátek a sobota: neprší, klidno, teplo, pak i sucho